Věřiteli se říká taktéž „oprávněný“. Věřitel je tedy právní subjekt, oprávněný ze závazkového právního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Jedná se o takzvanou druhou stranu mince, na které stojí i dlužník.
Tento pojem vznikl v souladu s vírou, kdy ten, kdo půjčil peníze dlužníkovi věřil, že jich dostane za nějaký čas i zpátky.
Ať už se bude jednat o bankovní instituci nebo naopak tu nebankovní, jak tomu je v případě nebankovní americké hypotéky, jde o půjčení peněz ze strany věřitele, kterému bude podléhat písemní forma – i když to zákoník vyloženě nepožaduje.
Takzvaným zajištěným věřitelem se rozumí věřitel, který má pohledávku vůči dlužníkovi zajištěnou věcí nebo právem z jeho majetku. Pohledávka je pak zajištěná například zástavní právem – majetkem samotného dlužníka.
Těchto zajišťovacích institutů je celkem pět:
- Zástavní smluvní právo
- Zajišťovací převod práva
- Podstoupení pohledávky
- Omezení vlastnického práva k nemovitosti
- Zadržovací právo